Poslův Mlýn

Pěší výlety z Doks a blízkého okolí

Trasa „A“

Pokud projíždíte po silnici ze Starých Splavů do České Lípy, možná ani netušíte, jaká fascinující krajina se skrývá hned za splavskou křižovatkou. Hluboké rokle, kde panuje šero i za jasných letních dnů, skalní průchody s pozůstatky sněhu ještě v červnu a bizarní pískovcové věže vytvářejí bludiště, které mnozí znají jen ze svých představ.

Nad tímto tajemným územím se tyčí Šedina (473 m), Maršovická hora (516 m) a Holý vrch (423 m). Kraj je převážně porostlý hustými jehličnatými lesy a mimo značené cesty je obtížně prostupný. Vzhledem k nedostatku vody je nutné vzít si na cestu dostatečné zásoby pití.

Krajina je poseta pozůstatky dávné lidské činnosti – vytesanými úvozy, starými lomy, kde se kdysi lámaly stavební štuky, i úkryty pro obyvatele okolních vsí ve zlých dobách. Nejznámější z nich je Braniborská jeskyně, skalní převis v rokli pod Holým vrchem, kam se roku 1741 uchýlili lidé prchající před drancující pruskou armádou.

Na úpatí Šediny leží malebná osada Nová Skalka, obklopená lesy a pastvinami. Odtud lze přímo vstoupit do zmíněných hvozdů. Místo je natolik inspirativní, že zde prý český velikán Jára Cimrman strávil jedny ze svých třicátých druhých narozenin.

Vydejte se z Doks po červené turistické značce, která vede podél železniční trati až k hotelu U jezera. Odtud přejděte silnici a pokračujte polní cestou směrem k lesu na tzv. Pancířovo pole. Tento výhledový bod nabízí nádherný pohled na jezero, město Doksy a majestátní Bezděz.

Pokračujte asi 300 metrů lesem, držte se okraje pole napravo, a za křižovatkou cesty s elektrickým vedením odbočte. Nevejdeme do lesa po cestě, ale místo toho půjdeme 40 metrů mimo cestu po okraji pole severním směrem. Dávejte pozor, abyste nepropásli nenápadné ústí cesty, která vede sevřeným údolím. Touto cestou sejdeme 500 metrů až na zpevněnou cestu, která nás zavede do Selské rokle. Odtud se dejte vlevo po žluté značce.

Turisté ze Starých Splavů mohou pokračovat po žluté značce přímo od křižovatky u záchytného parkoviště. Po jednom kilometru dojdete na rozcestí, kde se dejte vlevo po zelené značce směrem do Nové Skalky.

V Nové Skalice odbočte vpravo a pokračujte podle zelených trojúhelníků, které vás dovedou až na skalní útvary na úbočí Šediny. Nenechte se zmást, vrchol Šediny je zarostlý a bez výhledu, ale cesta kolem něj po vrstevnici vám nabídne krásný pohled na okolní krajinu. Nemůžete minout žlutou značku, která vás dovede na jihozápad směrem k zřícenině hradu Starý Berštejn. Tento hrad, pocházející z přelomu 15. století, je dnes soukromý a nepřístupný.

Pokračujte přes Vrchovany, kde se zastavte u lesní kaple sv. Barbory (z roku 1747). Dále budete pokračovat kolem Nového Berštejna, kde se nachází barokní zámek z poloviny 18. století, dnes přestavěný na luxusní hotel. V zámecké zahradě si můžete prohlédnout anglický park s golfovým hřištěm a bazénem. Odtud sejdete do Dubé, odkud můžete pohodlně pokračovat zpět autobusem.

Vydejte se ze Starých Splavů po zelené turistické značce, která vás provede kolem Nového rybníka. Pokračujte přes hlavní silnici, následně projděte Dlouhým dolem a pokračujte roklí Útočiště, která vás zavede až k tzv. Braniborské jeskyni.

Z místa pod jeskyní sestoupíte do Černé rokle, kde zelená značka pokračuje dál a zavede vás na rozcestí. Zde máte dvě možnosti: můžete se vrátit zpět do Starých Splavů, nebo se vydat po žluté značce. Ta vás dovede Uhlířovým dolem na Šedinu, kde se napojíte na trasu A1 pro pokračování.

Začněte ze Starých Splavů po červené turistické značce, která vás provede Vůbčářskou roklí. Po cca 300 metrech, před závěrem údolí, na levé straně narazíte na skalní město. Určitě stojí za to vyrazit vysoko nad stezku do skal, nebo se k nim vrátit obloukem z rozcestí na konci rokle.

Pokračujte dále úbočím Holého vrchu, přejděte sedlo nad Černou roklí a obejděte Strážní vrch a Maršovickou horu. Cesta vede po vrstevnici směrem k osadě Maršovice. Tato trasa nabízí krásné výhledy na Českolipsko a Lužické hory.

Dolů pokračujte po červené značce, kterou opustíte vpravo na výstupu z lesa. Po neznačené cestě se dostanete přes Nový svět do Dlouhé rokle, kde se napojíte na zelenou značku a vrátíte zpět do Starých Splavů, nebo pokračujte do Jestřebí.

Z Jestřebí máte možnost pokračovat po červené značce lesem Rožec směrem na Zahrádky, Vřísek či Holany.

Pokud se chcete vrátit do Starých Splavů nebo Doks, můžete využít autobus, vlak nebo se vrátit pěšky přes Provodín po modré značce.

Trasa „B“

Většina fotografií, které se objevují v turistických publikacích, zobrazuje Máchovo jezero s majestátními vrcholy Bezdězu v pozadí.

Právě lesy mezi jezerem a Bezdězem jsou považovány za typický obraz Máchova kraje, přesto je zajímavé, že většina těchto lesů byla uměle vysázena a v době K.H. Máchy ještě neexistovaly.

Tato oblast je ideálním místem pro sportovní aktivity, rekreaci, sběr lesních plodů a zdravé procházky. Na druhou stranu však může být méně atraktivní pro milovníky přírodních krás, alespoň pokud jde o fádní klasickou turistickou cestu z Doks na Bezděz.

Zkuste se tedy zaměřit na turisticky teprve znovuobjevované Slatinné vrchy, v lesích skrytý Mariánský rybník nebo na skalní útvary, které se nacházejí hned za městem v okolí Králova stolce.

Procházka po Mariánské cestě, která vedla přímo do Kuřivod a byla nejkratším spojením mezi zámky v Doksech a Mnichově Hradišti, vás zavede až téměř k Nové hospodě. Zde vás budou obklopovat pouze ovocné stromy, které uprostřed lesa připomínají místo, kde kdysi stával oblíbený hostinec.

Z areálu rekreačního zařízení Termit vyrazíme na 3 km dlouhou trasu po běžeckém okruhu, který je značený červenými trojúhelníky, až na rozcestí čtyř cest pod Slatinnými vrchy. Zde opustíme běžeckou trasu a vystoupáme 600 metrů po cestě k seníku a louce, odkud se vydáme přímo na první z vrcholů (430 m), kde nás čeká částečný výhled.

Postupně můžeme navštívit další tři vrcholy, ale musíme počítat s tím, že v horní části nevede žádná značená cesta. Po sestupu nás upoutá majestátní zřícenina hradu Bezděz, která se tyčí nad okolní krajinou.

Pokud se vydáme kteroukoli z cest jihovýchodním směrem, po chvilce stoupání narazíme na asfaltovou lesní silničku. Z některých míst této cesty se nám otevře unikátní pohled na Máchovo jezero a Jestřebskou pánev, zejména pokud se vydáme po silničce ve směru hodinových ručiček kolem Bezdězu.

Ať už zvolíme jakýkoliv směr, dostaneme se do obce Bezděz, odkud nás čeká vlastní výstup na hrad. V této oblasti stojí za zmínku i Malý Bezděz, chráněné území, které je státní přírodní rezervací a domovem tesaříka alpského. Na tomto místě se vyskytují také mufloni, takže pokud budeme mít štěstí, můžeme je zde zahlédnout.

Z Bezdězu můžeme pokračovat po modré značce na Valdštejnsko, po červené do Žďáru a na Housku, nebo po zelené do Oken. Nejkratší cestou zpět do Doks je Máchova stezka, která nás po červené značce přivede zpět k areálu Termit.

Nenáročný, ale velice krásný výlet nás zavede k malebnému a romantickému Mariánskému rybníčku. Výchozím bodem je Dokské náměstí, odkud se vydáme po červené značce vlevo od kostela a sestoupíme dolů. Červená značka, známá jako „Máchova stezka“, by nás zavedla až na Bezděz, ale my po ní půjdeme okolo rekreačního areálu Termit, projdeme polem, pokračujeme lesem a přejdeme velkou louku.

Po přibližně 200 metrech dorazíme na místo, kde se objeví hlubší písek a cesta se jakoby rozdvojuje. V tomto okamžiku uhneme po neznačené cestě vpravo. Půjdeme touto cestou asi 1 km, přičemž po pravé straně se začnou objevovat rákosem zarostlé bažiny – to už je východní cíp rybníčka.

Pokračujeme dál, až dojdeme na křižovatku cest, kde se dáme doprava. Tato cesta nás zavede až na hráz rybníčku, jehož hladina je sevřena čtyřmi majestátními skalními bloky. Z hráze se nám naskytne nevšední pohled na Bezděz, zatímco na druhé straně spatříme domky v obci Obora.

Toto místo patří mezi nejmalebnější kouty okolí, ideální pro klidné a osvěžující zastavení. Vzhledem k bažinatému terénu se budeme muset vrátit stejnou cestou zpět, ale zážitky z tohoto romantického výletu budou stát za to.

Vycházka pro nenáročné turisty. Začněte svou vycházku v Doksech a vydejte se po žluté turistické značce směrem na Králův stolec, což je největší skalní blok v této oblasti. Po přibližně 2,5 km dosáhnete cíle, kde se vám naskytne částečný výhled na okolní krajinu. Poté se vraťte zpět na původní cestu, ale opustíme žlutou značku a pokračujeme vpravo na jihovýchod směrem k rozcestí čtyř cest, kde se nachází Mariánská cesta, která vede na východ.

Z rozcestí odbočte vpravo a pokračujte dalších 400 m, poté opět vpravo, čímž se dostanete na trasu proti směru červeného běžeckého okruhu. Po 200 m se na pravé straně cesty objeví pískovcová skalní věž. Pokračujte dalších 100 m a na levé straně cesty si všimnete zarostlého štukového lomu, kde se v minulosti lámaly pískovcové štuky pro výstavbu kamenných domů.

Trasu dokončíte opět po červeném okruhu, který vás vrátí zpět k restauraci Termit v areálu TJ Doksy.

Trasa „C“

Po dlouhá desetiletí bylo území Hradčanských stěn v Polomených horách považováno za turisticky nejatraktivnější oblast z hlediska přírodních krás. Tato oblast se zvedá přímo od severovýchodního břehu Máchova jezera a na severu ji ohraničuje údolí řeky Ploučnice. V minulosti byla Hradčanská stěna protkána sítí turistických stezek, které vedly z Doks a Starých Splavů a umožňovaly snadný přístup k těmto dechberoucím přírodním scenériím.

Ačkoli se v průběhu času oblast stala součástí jednoho z našich nejrozsáhlejších vojenských prostorů, armáda zde vyvíjela jen minimální činnost, a to pouze na malých územích. I dnes je tato oblast stále vojenským újezdem, avšak její divokost a nepřístupnost tvoří přirozenou ochranu před masovým turismem, což dává prostoru pro výlety těch, kteří se chtějí vyhnout přelidněným místům a vychutnat si klid a krásu divoké přírody.

Celý region je pokryt hustými jehličnatými a bukovými lesy, které zajišťují příjemnou stínivost a zároveň podporují bohatý ekosystém. Rozeznatelné sopečné kupy, jako je Dub (458 m) a Pec (nebo Pecopala, 451 m), vystupují z rozeklaných pískovcových pater a přidávají krajině na majestátnosti. Tyto kopce se od ostatních skalních měst v okolí Dubé liší nejen svým tvaroslovím, ale i porostem vzácných bukových pralesů, které ve zdejších lesích vytvářejí nezaměnitelnou atmosféru. Pouze severní část, známá jako Hradčanské stěny, je pokryta tradičními jehličnatými lesy.

Více než čtvrtina území v západní části je tvořena nepřístupnou oplocenou oborou, což přispívá k ochraně této cenné přírodní oblasti. Východní část regionu je součástí státní přírodní rezervace Pecopala, která je místem výskytu vzácných druhů flóry a fauny. V současné době se uvažuje o zřízení další přírodní rezervace v oblasti Hradčanských stěn, což může v budoucnu vést k omezení pohybu v této lokalitě.

Popisované turistické trasy vycházejí z Doks a Starých Splavů a vedou až do Hradčan. Můžete si také zvolit pohodlnější variantu a ráno vyrazit autobusem do Hradčan, kde si pak užijete osvěžující koupel v Máchově jezeře po celodenní pouti. Pro orientaci v terénu doporučujeme turistickou mapu „Českolipsko“ v měřítku 1:50000, nebo mapu Klubu českých turistů č. 15 „Máchův kraj“, která je rovněž v měřítku 1:50000.

Z Doks se vydáme východním směrem po žluté značce, která nás provede kolem Králova stolce až na hráz Břehyňského rybníka. Tento rybník, přírodní rezervace, je známý pro svůj zákaz koupání a nabízí nezapomenutelný pohled na Bezděz.

Pokračujeme stále po žluté značce až k skalní věži Čihadlo, která sice není značená, ale je dobře viditelná přibližně 50 metrů vlevo od cesty. Následně opustíme značenou trasu a vystoupáme k severu na Havířský vrch. Z jeho nyní zarostlého vrcholu se nám otevře nádherný výhled na jezero, Doksy a lesy táhnoucí se až k obzoru.

Cestou si povšimneme řady v skále vytesaných jam, které jsou pozůstatkem těžby limonitu před více než třemi stoletími. Dbejte zvýšené opatrnosti těsně pod vrcholem, kde se nachází několikametrová šachta – další pozůstatek po těžbě. Tento fakt dává vrcholu jeho název.

Po návratu na žlutou značku pokračujeme směrem k úpatí Borného, odkud mohou zdatnější turisté vystoupat na skalní vyhlídku s krásným výhledem na jezero a Staré Splavy. Pokud máte dostatek energie, můžete pokračovat až na vrchol Borného (447 m), kde však vzrostlé stromy neumožňují výhled.

Na cestě zpět do Starých Splavů se zastavíme ještě na vrcholu Šroubený, který se tyčí nad severním břehem jezera.

Z Starých Splavů se zpět do Doks můžete vrátit lodí, vlakem, autobusem nebo se rozhodnout pro pěší návrat po červené značce. Tento výlet vám nabídne pestrý zážitek s nádhernými výhledy a historickými pozůstatky, které stojí za objevování.

Tato turistická trasa nabízí dva různé způsoby, jak na ni nastoupit, a umožní vám objevovat krásy Máchova kraje.

První možností je začít výlet z Doks po žluté turistické značce směrem na Břehyň, jak je popsáno v výletu C 1. Po dosažení Borného narazíme na modrou značku, která nás povede až do Hradčan.

Druhá možnost je usnadnit si start výletu chůzí po asfaltové silnici, která vede z Břehyně do Starých Splavů. V místě, kde silnice prochází mezi vrchy Borný a Malý Borný, odbočuje vpravo lesní cesta označená modrou turistickou značkou. Tato cesta nás zavede do Štěrkové rokle, kde vystoupáme na asfaltovou silnici, tzv. Dělovou cestu. Ta vede v směru SZ-JV po hřebenu a představuje důležitý orientační bod.

Pokud se vydáme vlevo na SZ po Dělové cestě, narazíme na lesní cestu a na plot obory, což nás zadrží. My ale pokračujeme vpravo po modré značce. Po necelém kilometru odbočíme vlevo a začneme prudce klesat z kopce. Tento úsek je náročnější na orientaci, ale neklopýtáme kolem lesního posedu a stále klesáme severozápadně, až projdeme pod Popelovým hřebenem a sestoupíme do Dlouhé rokle.

Přejdeme úzkou asfaltovou silničku a vstoupíme do rokle, zvané Staré Zahrady. Tady se opravdu vyplatí sledovat modrou značku, abychom se vyhnuli zabloudění. Modrá nás povede panenskou přírodou, obklopenou unikátními skalními útvary, až na rozcestí se zelenou značkou. Tady se rozhodneme pro jednu z následujících cest:

  1. Pokračujeme po modré značce a dostaneme se do Hradčan.
  2. Nebo si vybereme tichou, necivilizovanou krajinu a odbočíme vlevo na zelenou značku. Ta nás zavede přes Pusté kostely, Skalní a Sennou bránu, Hraničním dolem podél oplocení obory až do Starých Splavů. Tato trasa měří 50 km a je vhodná pouze pro zdatné turisty.

Ať už zvolíte jakoukoli variantu, čeká vás nezapomenutelný zážitek plný přírodních krás a historických zajímavostí.

Výlet ze Starých Splavů nás zavede po modré značce směrem na Provodín, která nás povede až k úzké asfaltové silničce podél plotu obory, až k hájovně Dvojdomí. Zde si všimneme zelené značky, kterou budeme následovat až do Hradčan.

Zelená značka nás vede po cestě podél plotu obory až do hlubokého Hraničního dolu. Při výstupu si užijeme pohledy na bizarní skalní útvary, které se nacházejí po obou stranách cesty. Asi po dvou kilometrech přijdeme na malebné a historicky zajímavé místo zvané Senná Brána, kde kdysi stály dvě chalupy a myslivna, která sloužila jako útulek a občerstvení pro výletníky.

Dochovaná stavba se nachází již uvnitř obory, do které nemáme přístup. Odtud to není daleko k jedněm z nejzajímavějších skalních útvarů této oblasti, které byly v minulosti velmi vyhledávané. Po asi 500 m chůze (stále po úzké asfaltové cestě) odbočíme vpravo na zelenou značku, která nás zavede k prvnímu pískovcovému útvaru – Skalní bráně. Tento přírodní zázrak je menší verzí slavné Pravčické brány, měří asi 4 metry na výšku a stejnou šířku, a nachází se jižně pod vrcholem.

Mnohem působivější, ale také impozantní, je skála známá jako Pusté (Psí) kostely, nebo častěji používaná německá verze názvu „Hundskirche“. Abychom se k ní dostali, stačí i nadále sledovat zelenou značku. Tato skála je celá prostoupena chodbami a jeskyněmi, což z ní činí obrovský kamenný blok, který je vlastně nesen přirozenými pilíři. Prostor pod ní je natolik odlehčený, že vytváří dojem, že se skála každou chvíli může zřítit. Od Skalní brány ji dělí přibližně 200 metrů.

Zelená značka nás následně zavede do Hradčan, kde po cestě uvidíme několik dalších impozantních skalních věží. Tento výlet je skvělou příležitostí k prozkoumání divoké přírody a objevování geologických i historických skvostů Máchova kraje.

Pošlete nezávaznou poptávku

Kontaktujte nás online